Z vítaného hosta nechtěný soused 

Stránky odborního štvrtletníku Project & Property plní informace o developmentu. Ještě však za svou devítiletou působnost nedali prostor „té druhé straně" - kritikům z řad široké veřejnosti. Jednu ze skupin kritiků formuje velmi hlasité občanské sdružení Nesehnutí, reprezentováno Milanem Štefancem.

PP: Jak vnímáte vývoj nákupních formátů?

MŠ: „Nákupní centra k nám do země v roce 1991 doplula obdobně jako kolonizátoři na nově objevený kontinent. Nabízela neznámé druhy zboží, pokrmů či nápojů, podstrojovala je v míře do té doby neznámé, jako bonus přidávala k nakupování různé atrakce. Do doby než zlikvidovala svoji konkurenci ohromovala i neskutečně nízkými cenami. Stejně jako námořní kolonizátoři i my domorodci v té době nová nákupní centra v naší zemi srdečně vítáme, stříhají se pásky, organizují se veselice na počest nových prodejen, objevují se první boule z nákupních frontů slevových akcí. Jen tu a tam se objeví menší skupina nespokojenců, snažící se bránit svá území před marketovou expanzí."

PP: Proč se dle vašeho názoru objevují nespokojení?

MŠ: „Po nějaké době se totiž z toužebně vítaného hosta stává nechtěný soused. V oblasti potravin velké řetězce obsadily více než 80 % trhu a zničily konkurenci v podobě malých a snadno dostupných prodejen a postupně snižují i pestrost nákupní sítě pro zákazníka. Dusí výrobce a producenty, kterým díky svému postavení na trhu mohou diktovat ceny a s tlakem na jejich snižování snižují i kvalitu zboží. Zdokonalily své reklamní triky natolik, že výzkumy udávají, že 93% zákazníků nekoupí v hypermarketu co si naplánovalo, ale nakupuje impulsivně, tedy pod vlivem reklamy. Sledují své prodejní zaměstnance kamerou i na WC, výrobky pro ně nezřídka vyrábí novodobí otroci na druhém konci světa."

PP: Jak hodnotíte výstavbu nákupních formátů jako takovou?

MŠ: „Za posledních sedm let velké řetězce v ČR zabraly svojí rozlohou území o velikosti devíti set fotbalových hřišť. Výstavbě více než 60 % nových marketů padly za oběť stromy. Nové prodejny se často stavějí nejen v rozporu s přáním obcí a jejích obyvatel, ale i v rozporu se zákony. V některých městech způsobily vylidnění center měst, jen v Brně za poslední 4 roky zkrachovalo podle analýz města kvůli překotné výstavbě obchodních řetězců na 500 obchodů. Není tedy s podivem, že podle dalších výzkumů je v dnešní době proti stavbě dalších nových velkých shopping center přes 81 % obyvatel České republiky."

PP: Myslíte, že situace v zahraničí je jiná?

MŠ: „Co velká nákupní centra dávají i berou, znají na západ od našich hranic dobře a proto ve většině evropských zemí jejich chování výrazně regulují. Cílem je, aby si zákazník skutečně mohl vybrat v pestré nabídce různých typů obchodů různé druhy zboží, aby města byla místem k životu, aby ti co něco pěstují či vyrábějí, měli jak a kde kvalitní zboží prodávat. Bez jasných pravidel pro velké řetězce se svým způsobem vracíme zpět do doby, kdy si můžete vybírat unifikované, ne vždy kvalitní zboží v unifikovaných prodejnách v unifikovaných městech. Chceme se však vracet?"

„V roce 2010 oslavily supermarkety 80 let od svého zrození v USA. České supermarkety slaví  v roce 2011 dvacáté narozeniny. Zatímco v případě člověka jsou obě jubilea pádným důvodem k oslavě, je co slavit v případě super, hyper a dalších megamarketů?", uvažuje koordinátor programu Zaostřeno na hypermarkety Milan Štefanec.

Project and Property