Jak je na tom český textilní a oděvní průmysl? 

Špatných zpráv není nikdy dost, a když náhodou dojdou, je potřeba najít nějakou novou. Tato zpráva mezi takové nepatří. Český textilní a oděvní průmysl tady v dávné i nedávné minulosti „pohřbilo" již mnoho politiků, ministrů i novinářů. Marně vysvětlujeme, že faktický obraz, ekonomická situace celého odvětví je mnohem lepší než jeho mediální obraz a jeho „pověst". Jak to tedy opravdu je? Skutečnost vylíčil prezident Asociace textilního a oděvního průmyslu, Ing.  Jiří Kohoutek.

„Za 11 měsíců roku 2011 měl celý sektor, reprezentovaný více jak 400 firmami, s více jak 20 pracovníky, tržby o více jak 10 % vyšší než v roce 2010, a to byl již rok, kdy tržby neklesaly (v textilním průmyslu rostly o 5%). Dá se reálně očekávat, že jsme toto tempo udrželi i v prosinci, pak textilní průmysl dosáhne za celý rok růstu hranici 14 % a oděvní průmysl hranici 6 %.

Po dlouhé době dokonce v textilním průmyslu roste zaměstnanost, sice jen nepatrně, ale roste. V oděvním průmyslu jsou výsledky pořád zkresleny zánikem produkce OP Prostějov.

Textilní průmysl vyplatí za rok 2011 o cca 4 % více na mzdách než v roce 2010 a celkový objem vyplacených mezd dosáhne hranice 5 mld. Kč. Oděvní sektor vyplatí cca o 5 % méně než v roce 2010.

Textilní průmysl dosáhl v listopadu průměrné mzdy 21100 Kč na pracovníka. Produktivita práce dosáhne za celý rok v textilním průmyslu růstu necelých

14 %, v oděvním pak téměř 10 % ve srovnání s rokem 2010.

O čem tato čísla vypovídají? Že čeští textiláci a oděváři nemají na růžích ustláno, ale jejich posice rozhodně není posice „mrtvoly". Co by potřebovali? Většinou jsou zvyklí si pomoc sami. Pokud něco, pak hlavně jednoduchou a srozumitelnou legislativu. Přes všechny sliby při pohledu na poslední platnou úpravu DPH je opak pravdou. Aby se trvale nestávali oběťmi podobných „vymahatelů práva", jakým jsou OSA a Intergram, kteří by nejraději vybírali autorské poplatky i za to, že si plánujete v příštím desetiletí koupit rádio. A aby stát nevytvářel tak exklusivní „volný trh" různým monopolům (elektrická energie, plyn, notářské poplatky a jiné), jejichž největší „přidaná hodnota"  spočíva v neúměrném růstu našich nákladů."

zdroj: ATOK