Expo riva 2020


HK ČR má výhrady k návrhům na změnu evropské směrnice o pozdních platbách 

Zdroj HK ČR| Štefan Weber | Alena Vlačihová (krácené)

Zvýšení objemu odepsaných pohledávek evropských zemí za poslední rok o osm procent na 300 miliard eur ohrožuje podle Hospodářské komory České republiky existenci řady firem nejenom v Evropě, ale i v Česku. HK ČR má nicméně výhrady k některým navrhovaným změnám unijní směrnice o opožděných platbách, které mají kritickou situaci pomoci vyřešit.

 

Zprávu k revidované směrnici budou europoslanci přijímat v červnu nebo červenci letošního roku. Jejím základem se stal podklad Výboru pro vnitřní trh a spotřebitele (IMCO). Zpráva výboru IMCO v této chvíli vypadá tak, že spíše útočí na podnikatele zasažené krizí. Výbor totiž například navrhuje, aby veřejné orgány platily do 30 dní, v případně zdravotnického sektoru do 60 dní. Maximální 30 denní lhůta by však dle některých europoslanců měla být zavedena i v transakcích mezi samotnými podnikateli. Jen výjimečně by mohla činit 60 dní. To však odporuje smluvní svobodě a ohrozilo by to základní principy svobody podnikání. Zároveň vytváření výjimečných situací pro některé sektory by zavedlo další bariéry," poznamenává k materiálu IMCO prezident HK ČR Petr Kužel. Sporné body bude podle něj nutné vyřešit v letošním druhém pololetí.

Petr Kužel zároveň upozorňuje, že původně navrhovaná pětiprocentní sankce pro veřejný sektor v případě opožděné platby z návrhu zcela vypadla. Není možné, abychom zásadně odbíhali od původně dobře zamýšlených cílů. Apelujeme na europoslance, aby při hlasování brali hlas podnikatelů vážně. Navrhujeme sankci v alespoň symbolické výši," upřesnil prezident Komory. Povinné platební lhůty budou ještě muset odsouhlasit členské státy Evropské unie. Řada zemí ale zřejmě bude proti.

 

Průzkum European Payment Index 2010

Informaci o růstu odepsaného dluhu evropských firem za poslední rok o 23 miliard eur (8 %) na uvedených 300 miliard eur (tahle suma odpovídá celkovému dluhu Řecka) přinesla nedávno zveřejněná studie European Payment Index 2010, kterou každoročně vydává švédská společnost Intrum Justitia. Šetření se uskutečnilo letos v lednu až březnu a zahrnulo na šest tisíc firem z šestadvaceti evropských zemí .
Závěry analýzy upozorňují, že opožděné platby nejvíce ohrožují malé a střední podniky (SME). A to i přes proklamace politiků, že se už objevují náznaky ekonomického oživení. SME se na celkové skladbě dotazovaných firem podílely pětašedesáti procenty. Více než polovina malých a středních podniků (52 %) uvedla, že hlavní příčinou jejich problémů je omezený přístup k bankovním úvěrům. Kvůli neochotě bank půjčovat má letos skončit několik tisíc jinak životaschopných SME.

Jednou z hlavních příčin rostoucího objemu navždy ztracených pohledávek jsou bankroty. Do insolvence se letos podle studie dostane v Evropě na 200 tisíc malých a středních firem, což bude o 18 % více než v roce 2009.

 

Jak je to s platbami v Česku

Co se týče České republiky, studie European Payment Index 2010 ukázala, že platby od spotřebitelů i firem se zrychlily, nicméně počet nezaplacených faktur podstatně vzrostl a zhoršila se jejich struktura. Například podíl více než  90 dnů nezaplacených faktur na opožděných platbách se letos zvedl z 10 % v roce 2009 na 18 % .

Průměrné zpoždění plateb firmám od spotřebitelů (B2C) se v Česku zkrátilo oproti loňsku při průměrném trvání platby 30 dní o 6 - tedy na 12 dní  V obchodních vztazích (B2B) se průměrné zdržení oproti dohodnutému termínu zkrátilo o 4dny  na 15 dní při průměrné délce platby 45 dní.

Zpoždění plateb za dodávky ze strany veřejného sektoru se letos oproti roku 2009 nezměnilo: zůstalo na 10 dnech. Průměrná doba platby zde činí 35 dní. V tomto ukazateli jsme na tom zhruba stejně jako Německo (36 dní) a zdaleka nepatříme mezi nejhorší. Namátkou - v Itálii zaplatí veřejný sektor firmám za dodávku v průměru za 186 dní, ve Španělsku za 153 dní, v Portugalsku za 141 dní a na sousedním Slovensku za 50 dní. Na druhé straně v„premiantském" Finsku mluvíme už jenom o době 24 dní.

Podle většiny respondentů z Česka zůstane riziko vyplývající z platebního styku v tuzemsku i letos vysoké. Konkrétně 59 % firem se obává, že pozdní platby zapříčiní dodatečné bankovní poplatky, ztráty a nedostatek likvidity. Celkem 94 % procent dotázaných firem uvedlo, že dostávají zaplaceno později, protože jejich dlužníci mají finanční potíže nebo platí pozdě úmyslně.

 

Mezinárodní srovnání

V žebříčku rizikovosti plateb (Payment Index) se Česko z 26 hodnocených zemí ocitlo letos s hodnotou 173 až na 23. místě, například za 17. Slovenskem (162), 19. Polskem (163), 21. Maďarskem (165). Horší jsou už jen Kypr (173), Řecko (180) a Portugalsko (185). Nejmenším rizikem se může pochlubit kvarteto severských zemí: Finsko (126), Švédsko (130), Norsko (134),    Dánsko (137).

Index je složitě konstruován na základě desítek dalších indikátorů. Stručně se dá ale říci, že hodnota 100 znamená „žádné riziko", od 150 výše už jsou „ozdravné" zásahy nevyhnutelné a překročení hranice 170 v podstatě znamená vyhlášení stavu nouze.

 

ATOK

Výstavy a veľtrhy

Termíny výstav a veľtrhov v najbližšom období si môžete pozrieť TU.

dolly